Digitální predestinace
Víra v osud se v západní kultuře dostala poprvé do popředí v helénistické epoše. Představa o ztělesnění osudu v podobě bohyně Fortuny však pocházela už z řecké a římské kultury. Fortuna byla považována za přidělovatelku osobního údělu a za bohyni šťastné, ale i nešťastné náhody. Později se tato představa dostala i do monoteistického křesťanství v podobě boží prozřetelnosti. Víru v osud už dnes už nemusíme spojovat s konkrétním náboženstvím. Stačí jen věřit, že to, co se nám děje, je zapříčiněno vlivem dřívějšího určení; že jsou zkrátka obrysy našeho životního příběhu už předem někde načrtnuty. Zda je to tak, či není, se podle Immanuela Kanta stejně nikdy nedozvíme, neboť poznání boží existence či jiné vyšší instance překračuje možnosti našeho smyslového nahlížení. Něco jako osudovost jsme však v poslední době schopni vypozorovat v námi stále častěji obývaném digitálním světě.
Žijeme v době, ve které dokáže jedno ranní svezení po eskalátoru vyřešit všechny praktické otázky počínajícího dne. Ze všech stran se na nás valí informace o tom, kde se najíst, kam večer zajít za kulturou a co si vzít na sebe, abychom tam byli „in“ atd. My si z těchto informací vybereme jen ty, které nabízí odpovědi na naše otázky, a jsou pro nás tedy relevantní.
V digitálním světě to funguje mnohem individuálnějším způsobem, protože tam je každému spotřebiteli rovnou naservírován balík informací sestavený jemu na míru. Vlivem našeho předchozího pobytu ve virtuálním světě nám totiž internet sám vybírá další relevantní obsahy – ukazuje nám to, co nás zajímá, utvrzuje nás v našich pravdách a lichotí nám tím, jak dobře zná náš vkus. Je vlastně jakýmsi zrcadlem naší osobnosti a jeho největší nebezpečí tkví právě ve vytváření našeho vlastního totalitního světa potlačujícího názorovou pluralitu.
Nabízí se srovnání s Heideggerovým výkladem bytí a času. Svět a naše možnosti v něm se našim smyslům ukazují podle našeho dosavadního působení; podle toho, jací už jsme (minulost), nám vyjevuje, jací bychom mohli být (budoucnost), a na základě našich dosavadních prožitků zároveň interpretujeme i přítomnost. Jak jsem ukázal už výše, podobně funguje i virtuální svět internetu, který nám s vědomím naší digitální minulosti předestírá možnou budoucnost.
V době chytrých mobilních telefonů jsou ale zpracovávána i data o našem pohybu v reálném světě. Přehršel mobilních aplikací totiž potřebuje využívat informace o naší aktuální poloze, bez kterých by nemohly správně fungovat. V našich kapsách jsou tedy soustředěny informace o tom, kde se stravujeme, zda spíše chodíme pěšky, či jezdíme autem, jaké lékaře navštěvujeme, jak často cestujeme do zahraničí či zda chodíme v neděli do kostela. Firmy vlastnící tyto aplikace potom naše informace poskytují firmám s internetovým advertisingem, které se jejich prostřednictvím snaží pochopit náš životní styl a zahltit náš webový prohlížeč pouze reklamami, které mají šanci nás zaujmout.
V digitálním světě tedy prokazatelně existuje entita, která pozoruje veškeré naše počínání a plánuje naše další kroky a kterou taktéž nelze smyslově prozkoumat – jen skrze nástroje výpočetní techniky. Zda se vydáme touto vyznačenou cestou, však pořád závisí na naší vůli, takže se o jakési predestinaci dá hovořit jen částečně. Faktem ovšem je, že se rozhodnutí, která podnikneme v digitálním světě, promítají i do našeho života v reálném světě. Pokud se například ocitnete na dovolené na Kanárských ostrovech, zamyslete se nad kauzalitou – vylíhla se pohnutka cestovat zrovna tam ve vaší hlavě, či ji tam spíše zavála dobře cílená, lákavá reklama?
Václav Junek
Ekonomická sebevražda
Několik poznámek z četby Kafkovy Proměny, kde se dá nalézt i klíč k tomu, jak ustát jednu z nejrozšířenějších chorob 21. století.
Václav Junek
O ko(rona)medii
O koronavirové pandemii přišla řeč na tomto kanálu již na jaře, kdy se psalo o možnostech stát se lepším člověkem a převzít odpovědnost za své konání vůči přírodě. Dnes chce autor pouze povzbudit, nebo dokonce pobavit.
Václav Junek
Dobrý, zlý, nebo ošklivý?
Aneb o tom, jak i sledování westernů může přinést zamyšlení směřující až k samotné hranici našeho myšlení, kterou se můžeme pokusit narýsovat, ale nikdy nám nebude dáno ji překročit a nahlédnout za ni.
Václav Junek
Koronapokalypsa
Zaslechnutý útržek rozhovoru v hromadném dopravním prostředku: „to je podle mě od Boha jen zkouška, nic jiného," říká klidným hlasem asi třicetiletý muž své družce, když vynáší kočárek i s dítětem z vagónu metra.
Václav Junek
O korona-moru a vyžraných regálech
Intuitivně jsem sáhl po románu Mor (1947) od Alberta Camuse, abych se dočetl, že se z něj během posledních dnů stal v Itálii bestseller.
Václav Junek
Izolovaná společnost
Proč nám sociální média komplikují život a jdou proti přirozenému vývoji myšlení? Proč je špatné uzavírat se do názorového vakua? Proč je dobré se hádat, mít konflikty, a ne se jim vyhýbat?
Václav Junek
O nemoci k smrti
Pár řádků o krizi moderního člověka a o možnostech, jak se s nejrozšířenější lidskou chorobou vyrovnat.
Václav Junek
Úvahy o nadčlověku
Nietzscheho myšlenka, že člověk není konečným vývojovým článkem, ale pouze mostem k nadčlověku, je stále svěží v době, která se extrémně rychle vyvíjí, zatímco člověk stojí na místě.
Václav Junek
Svoboda těla, vězení ducha
V digitálním světě trávíme čím dál více času. Až by se dalo tvrdit, že pomalu pohlcuje našeho ducha. Nepůsobí na vás spolucestující v metru se zraky zabořenými do displayů chytrých telefonů jako těla bez duše?
Václav Junek
Proč si nerozumíme? Aneb něco málo k filozofii jazyka
„Nejdůležitější dnes je, aby člověk uměl napsat větu, která má začátek, prostředek a konec,“ řekl filozof Miroslav Petříček do mikrofonu Českého rozhlasu na otázku, jaké univerzální hodnoty se snaží vštěpovat svým potomkům.
Václav Junek
Stabilizovat společnost podle Číny?
Náš prezident se nechal před časem na jedné ze svých cest do Číny slyšet, že se tam chystá hledat inspiraci ke stabilizaci společnosti. Inspirativní není současný establishment, nýbrž to, jak Číňané myslí už skoro tři tisíciletí.
Václav Junek
Sociální média – zrcadla našich duší?
V tomto článku se pokusím zasadit fenomén sociálních médií do širšího historického kontextu spojeného se svobodou slova a pluralitou informací.
Václav Junek
Donald Trump jako fikční postava
Historik Timothy Snyder tvrdí, že USA se stále více přibližují východním nedemokraciím. Minimálně v tom, jakým způsobem se tam nakládá s fakty...
Václav Junek
Rodina je základ liberálního státu?
Nově zvolený předseda KDU-ČSL pan Výborný se obává o budoucnost institutu manželství – stěžejního korpusu fungující společnosti – a chce nyní začít dělat všechno proto, aby manželství nekončila. Jde to ale jinak než represemi?
Václav Junek
Sex jako komodita aneb Láska za časů digitálna
O tom, jak jsme na cestě k civilizovanosti začali ztrácet na své vlastní lidské přirozenosti...a o pohlavní lásce a jejích dnešních podobách.
Václav Junek
Hudba z jiného světa
Pár poznámek k hudbě, které už jsem chtěl hodně dlouho sepsat, ale jak známo, o tom se píše velmi složitě. Hudba totiž překračuje hranice našeho světa a o takových věcech by se podle Wittgensteina mělo raději mlčet.
Václav Junek
Labyrint konzumu a ráj srdce
Procházeje jedním nákupním centrem jsem se nedávno ocitl ve svízelné situaci – nemohl jsem najít cestu ven a musel jsem bloudit.
Václav Junek
Pohlreich, Babica a populární kultura
Pár poznámek k populární kultuře a k tomu, jak ji v knize Jak rozumět populární kultuře (2018) vymezuje John Fiske, a příklad z oblasti české televizní gastronomie.
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 582x