Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Koronapokalypsa

Zaslechnutý útržek rozhovoru v hromadném dopravním prostředku: „to je podle mě od Boha jen zkouška, nic jiného," říká klidným hlasem asi třicetiletý muž své družce, když vynáší kočárek i s dítětem z vagónu metra. 

Z perspektivy, z níž přináší média informace o nákaze virem COVID-19, to pomalu vypadá, že se lidský svět blíží do fáze posledního tažení. V civilizaci panuje všudypřítomný chaos, věci jsou vyvedeny z fungujícího koloběhu, schyluje se k ekonomické tragédii, lidé přicházejí o zisky a o práci, někteří dokonce o životy. A čím jsme si to vlastně zasloužili? Jaký je důvod pro tento trest? A lze to vůbec brát jako trest? 

Kam paměť sahá, člověk se vždy snažil zakoušenou realitu myšlenkově uchopit tak, aby mu dávala nějaký smysl; aby dokázala ustát otázku: proč se toto děje? Primární otázka však zní: mají věci smysl samy o sobě i mimo lidské myšlení, nebo do nich smysl vkládá pouze člověk? To je pravda, jejíž zvědění nám navždy zůstane zapovězeno. Pak už to je na samotném člověku a na jeho pohledu na svět – pesimista nebo nihilista řekne, že nemůžeme dokázat, že má svět nějaký smysl; optimista nebo romantik naopak útěšně odpoví, že nemůžeme dokázat, že svět žádný smysl nemá. 

Smysl se člověk pokouší vtisknout světu především skrze náboženské představy, mýty a ideologie. Tuto honbu za smyslem spatřujeme například už v archaických náboženských kulturách. Nejstarší prokázané náznaky lidského úsilí ohraničit realitu nějakým myšlenkovým schématem pochází z období paleolitu, kde se poprvé setkáváme s homo sapiens, tedy s člověkem, který měl zhruba stejné předpoklady k myšlení jako dnešní člověk. Dokladem jsou archeologické nálezy v kontextech překračujících každodenní užitnost, což zavání sakrálním charakterem. Jde například o zdobené nástroje, sošky a jiná umělecká díla. 

Mezi takovéto nálezy patří i jeskynní malby zvířat. Mnozí je vykládají tak, že člověk, jehož hlavním zdrojem obživy byl v té době lov, se snažil skrze zpodobování své kořisti hledat sounáležitost s duchem zvířat. Malby tak sloužily jako usmiřovací obřady mezi těmito dvěma světy – mezi přírodou a člověkem. Člověk sice cítil násilí na zvířatech jako nutné pro své přežití, ale intuice mu říkala, že by těmito zásahy mohl nahněvat nějakou sílu, která hluboce překračuje jeho zkušenost. A každé seslané zlo na bedra člověka pak mohlo být vykládáno jako nevyřízené účty s těmito mocnostmi. 

Obecně každá náboženství si zvůle osudu – mezi nimi i přírodní katastrofy – vykládají jako nedůslednost víře nebo v nedostatečném dodržování tradic náboženské praxe. Velké morové rány v historii našeho lidského počínání byly mezi tyto zvůle samozřejmě počítány také. Paradoxně těm, kteří po vypuknutí morové epidemie padli na kolena, jsouce přesvědčeni, že když dají Bohu to, co doteď zanedbávali, budou jeho hněvu ušetřeni, se dostalo vlivem přeplněných kostelů nákazy jako prvním

Od chaosu k logu

Velké katastrofy a následný chaos předznamenávaly v náboženských výkladech konec světa. Například mytologie starých Germánů měla o konci světa představu všeobjímajícího chaosu a bezhlavého válčení mezi lidmi i mezi bohy. Ragnarök – tak Germáni tento konec světa nazývali – popisuje rumunský historik náboženství Mircea Eliade takto: „morálka upadá a mizí, lidé se navzájem zabíjejí, země se chvěje, slunce zhasíná, padají hvězdy; obludy, uvolněné z řetězů, se vrhají na zemi; Velký had se vynořuje z oceánu a vyvolává katastrofické záplavy.“ Následuje tři roky trvající zima a poté obrovská bitva mezi bohy a mýtickými nestvůrami, která končí kosmickým požárem a následným pohlcením země do moře a zhroucením nebe. 

Mýtus o ragnaröku však ukazuje, že se i ta sebezoufalejší situace může zvrátit ve štěstí. „A přece to není konec. Objeví se nová země, zelená, krásná, úrod­ná, jak nikdy nebyla, očištěná od všeho utrpení. (…) Nové slunce, zářivější než to předcházející, opět zahájí svou pouť po nebi,“ píše Eliade ve druhém svazku svých Dějin náboženského myšlení. Před ragnarökem vládla světu božstva s akcentem na válku, ale po nastolení nového pořádku uchopuje vládu božstvo mírumilovné. Zmíněný mýtus dobře demonstruje myšlenku, že po každém chaosu následuje logos – neboli řád; že každý nepořádek je cestou k nastolení nového pořádku. 

Co si z toho vzít pro naši současnost? Jistě, ragnarök je jen kosmologická představa, ke které měl svět směřovat, bez ohledu na to, jak se bude člověk chovat. Možná ale, že současný nastalý chaos také vyústí v nové uspořádání. Je například patrné, jak uvalená karanténa ještě více směřuje naše počínání do abstraktního virtuálního světa, kde se nikdo nemusí ničeho a nikoho dotýkat a nemůže se tak nakazit koronavirem. Poprvé máme možnost ukrýt se před krizí našeho světa do světa jiného, který najednou funguje lépe a pomáhá tuto krizi celkem úspěšně řešit. Hmotný svět je nyní toxický, nakažený a nezdravý, kdežto ten digitální je sterilní a bezpečný.

Jaké změny to přinese pro každodenní život, až karanténa odezní? Spousta lidí třeba během pobytu v karanténně zjistí, že nakupovat přes internet je mnohem pohodlnější než chodit do obchodu. Kdo ví, možná nákupům v kamenných pobočkách zůstanou věrni jenom ti největší fetišisté. Je nicméně nutné, aby tento přesun do digitálního světa probíhal s jistou obezřetností a aby nevedl k totalitě myšlení, k němuž vedou jeho algoritmy. S každým krokem směrem k digitalizaci se stáváme pohodlnějšími, avšak současným imperativem by mělo být nezpohodlnět. Vývoj doby totiž vyžaduje i vývoj člověka, který by v tomto pohodlí neměl zastydnout.

Jako jeden z možných výkladů současné civilizační krize se jeví představa, že příroda, jejímž produktem je člověk, si najednou uvědomila, jak moc si tímto svým výplodem uškodila, a nyní se snaží dopad tohoto omylu sama na sobě zmírnit. Jako jeden z prostředků k tomu jí slouží virová nákaza. A vlastně si pomohla – čtyřtýdenní utichnutí lidské činnosti totiž prokazatelně zlepšilo kvalitu ovzduší, protože méně jezdíme autem, méně se létá a vypouští se tak méně škodlivých látek. Současná virová epidemie nám tak ukazuje, jak bojovat s tím, co nás má v budoucnosti zničit – zpomalit, brát věci s rozvahou a hlavně být vůči světu pokornější. 

Autor: Václav Junek | úterý 14.4.2020 18:07 | karma článku: 14,47 | přečteno: 676x
  • Další články autora

Václav Junek

Ekonomická sebevražda

Několik poznámek z četby Kafkovy Proměny, kde se dá nalézt i klíč k tomu, jak ustát jednu z nejrozšířenějších chorob 21. století.

2.2.2021 v 19:00 | Karma: 19,16 | Přečteno: 732x | Diskuse| Společnost

Václav Junek

O ko(rona)medii

O koronavirové pandemii přišla řeč na tomto kanálu již na jaře, kdy se psalo o možnostech stát se lepším člověkem a převzít odpovědnost za své konání vůči přírodě. Dnes chce autor pouze povzbudit, nebo dokonce pobavit.

26.10.2020 v 18:00 | Karma: 11,40 | Přečteno: 258x | Diskuse| Společnost

Václav Junek

Dobrý, zlý, nebo ošklivý?

Aneb o tom, jak i sledování westernů může přinést zamyšlení směřující až k samotné hranici našeho myšlení, kterou se můžeme pokusit narýsovat, ale nikdy nám nebude dáno ji překročit a nahlédnout za ni.

27.7.2020 v 19:02 | Karma: 10,63 | Přečteno: 455x | Diskuse| Kultura

Václav Junek

O korona-moru a vyžraných regálech

Intuitivně jsem sáhl po románu Mor (1947) od Alberta Camuse, abych se dočetl, že se z něj během posledních dnů stal v Itálii bestseller.

24.3.2020 v 19:03 | Karma: 14,88 | Přečteno: 550x | Diskuse| Společnost

Václav Junek

Izolovaná společnost

Proč nám sociální média komplikují život a jdou proti přirozenému vývoji myšlení? Proč je špatné uzavírat se do názorového vakua? Proč je dobré se hádat, mít konflikty, a ne se jim vyhýbat?

13.1.2020 v 19:01 | Karma: 14,02 | Přečteno: 506x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Ruský útok poškodil hotel v Mykolajivu. Cherson znovu zasáhly drony

28. dubna 2024  10:18,  aktualizováno  11:25

Sledujeme online Ruský dronový útok v noci na neděli těžce poškodil hotel v jihoukrajinském městě Mykolajivu. Na...

Železniční koridor mezi Ostravou a Slovenskem stojí, vlak tam srazil člověka

28. dubna 2024  10:46,  aktualizováno  11:19

Nehoda zastavila v neděli dopoledne dopravu na hlavním železničním koridoru mezi Ostravou a...

V Ostravě se střetl motorkář s dvěma vozidly, jeden člověk zemřel

28. dubna 2024  11:15

V Ostravě na ulici Rudné poblíž křižovatky s ulicí Vratimovskou se střetl motorkář s dvěma vozidly....

Počasí v Česku ovlivní saharský prach, vytvoří oblačnost. Stoupá i riziko požárů

28. dubna 2024  7:47,  aktualizováno  10:32

Počasí v Česku v neděli opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, se kterou nepočítaly...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 19
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 582x
Hledám otázky, nikoliv odpovědi; pravda leží mimo nás. 

Seznam rubrik