Sociální média – zrcadla našich duší?
Jeden z možných a zároveň nejpraktikovanějších výkladů historie zní, že každá velká epocha začíná zlomovým objevem majícím rozhodující dopad na dosavadní život lidstva a na jeho myšlení o světě. Neolit počíná vynálezem zemědělství, vlivem čehož vymizel nomádský způsob života, neboť se člověk musel usídlit, aby mohl obdělávat půdu. Kromě využití půdy pro pěstování plodin ale tento objev přinesl i rozdílné náboženské myšlení – centrem zbožné úcty se stal ženský element jakožto symbol plodnosti, v jehož uctívání se lidé domnívali získat hojnou úrodu.
Velký vynález, který posunul lidstvo dopředu, byl například vynález písma, díky němuž si už lidé nemuseli předávat své literární tradice ústně, ale mohli je zaznamenat do fixované grafické podoby. Objevem písma končí pravěk a začíná starověk.
Knihtiskem z totality
Další posun v naší historii představuje vynález knihtisku. Ten můžeme považovat za jeden z počátků novověku. V Evropě se začaly knihy tisknout koncem patnáctého století. Číňané tiskli už o pár set let dříve.
Jan Amos Komenský ve spise Historia o těžkých protivenstvích církve české popisuje dějiny náboženských perzekucí, jichž se dopouštěla katolická církev v zemích Koruny české v časovém rozpětí od založení biskupství po Bílou horu.
Od páté kapitoly Komenský líčí dominantní postavení katolické církve, která z Říma vysílala do Českých zemí vyžadovanou podobu církevních služeb – mělo být například kázáno v latině, což upíralo českým věřícím nárok na bohoslužbu v jejich jazyce. Byli tak odkázáni na interpretační prostředníky v podobě kněží. Ti samozřejmě museli kázat věrouku preferovanou katolickou církví založenou spíše na dodržování pravidel a zákonů než na víře. Na vrcholu složité církevní hierarchie si totiž nepřáli, aby bylo Písmo „valchováno prostými lidmi a dezinterpretováno nevzdělanci“.
Velmi zjednodušeně řečeno – až s knihtiskem do Českých zemí přišly jiné možnosti. S rozmachem knižní produkce rostla vzdělanost i názorová pluralita, která vytvořila podnebí později ústící v náboženskou válku.
Nové podmínky napomohly například k šíření učení protestantského hnutí Martina Luthera stejně tak jako jeho německého překladu Bible. U nás se už o století dříve objevil českobratrský překlad Písma Bible Kralická. Protože měly národy konečně původní texty ve svých národních jazycích, mohlo se mezi lidem snadno vyprofilovat protestantské učení soustředěné svou věroukou zpět k původnímu prameni. Prameni, k němuž katolíci postupem času přidali další ortopraktické zákony, které křesťanství od počátků odmítlo, když se oddělovalo od judaismu.
Zrcadlo duše
Průlomem v naší epoše jsou nepochybně sociální sítě. Sociální sítě, které měly sloužit, aby nám šetřily čas, ale nakonec nám ho výrazně spotřebovávají. Exploze informací spojená s jejich příchodem může být srovnávána právě s příchodem knihtisku do Evropy v patnáctém století.
Novinář Erik Tabery ve své knize Opuštěná společnost (2017) píše: „Když se sítě před lety objevily, byly vnímány téměř veskrze pozitivně. Psalo se, že naruší komunikační monopoly zavedených médií, zvýší sílu hlasu každého obyvatele na této planetě, lidem žijícím v totalitních režimech umožní sdílet a šířit nezávislé informace.“
Co se zprvu zdálo být výhodou sociálních médií oproti zavedeným médiím, je právě jejich slabinou – mířím tam, že na sociálních sítích se může vyjádřit opravdu každý k čemukoliv, nehledě na faktickou hodnotu příspěvku. Tradiční média jsou tak stále důvěryhodnější v tom, že každý slušný redaktor si se svým článkem dá nějakou práci, ověřuje informace a nepracuje jen s jedním zdrojem. Média, pokud chtějí zůstat brána vážně a seriózně, si nemohou dovolit otisknout lživé informace.
Naopak je to taktéž s tou totalitou. Po tom, co nás náš facebookový profil pozná lépe než naši nejbližší, začne nás opájet pocitem neomylnosti a erudovanosti. Jednoduše řečeno nás algoritmus Facebooku (a jiných platforem) tím, jaké obsahy doporučuje naší pozornosti, pilně ujišťuje, že naše názory a předsudky jsou správné. Tím pádem kolem nás vytváří ideologický prezervativ chránící názorovou totalitu. Tento algoritmus vlastně zabíjí tu názorovou pluralitu, kterou Facebook původně představoval před tím, než začal primárně sloužit jako nástroj marketingu a propagandy.
Hlavním rysem postmoderny je nepřehledný a neuspořádatelný proud mnohohlasí. V hmotném světě se s ním ještě setkáme, ale stěhujeme-li se do toho digitálního, tam už postmoderna není; tam je svět mnohem srozumitelnější a hostinnější, než je ten venkovní.
Zatím se zdá, že se veškerá mezilidská komunikace stěhuje do (zatím) neregulovaného světa, kde slušnost a fakta nehrají prim. Může to dojít až tam, že sociální média přenesou svou totalitu i do našeho hmatatelného světa? Nebo už to dělají? To bude muset opět zhodnotit až historie. Někteří politici se už teď na svých facebookových profilech chovají podobně jako totalitní režimy, kdy každé odlišné názory než ty, jež sami prezentují, bez milosti „vaporizují“ jako ve světě George Orwella.
Václav Junek
Ekonomická sebevražda
Několik poznámek z četby Kafkovy Proměny, kde se dá nalézt i klíč k tomu, jak ustát jednu z nejrozšířenějších chorob 21. století.
Václav Junek
O ko(rona)medii
O koronavirové pandemii přišla řeč na tomto kanálu již na jaře, kdy se psalo o možnostech stát se lepším člověkem a převzít odpovědnost za své konání vůči přírodě. Dnes chce autor pouze povzbudit, nebo dokonce pobavit.
Václav Junek
Dobrý, zlý, nebo ošklivý?
Aneb o tom, jak i sledování westernů může přinést zamyšlení směřující až k samotné hranici našeho myšlení, kterou se můžeme pokusit narýsovat, ale nikdy nám nebude dáno ji překročit a nahlédnout za ni.
Václav Junek
Koronapokalypsa
Zaslechnutý útržek rozhovoru v hromadném dopravním prostředku: „to je podle mě od Boha jen zkouška, nic jiného," říká klidným hlasem asi třicetiletý muž své družce, když vynáší kočárek i s dítětem z vagónu metra.
Václav Junek
O korona-moru a vyžraných regálech
Intuitivně jsem sáhl po románu Mor (1947) od Alberta Camuse, abych se dočetl, že se z něj během posledních dnů stal v Itálii bestseller.
Václav Junek
Izolovaná společnost
Proč nám sociální média komplikují život a jdou proti přirozenému vývoji myšlení? Proč je špatné uzavírat se do názorového vakua? Proč je dobré se hádat, mít konflikty, a ne se jim vyhýbat?
Václav Junek
O nemoci k smrti
Pár řádků o krizi moderního člověka a o možnostech, jak se s nejrozšířenější lidskou chorobou vyrovnat.
Václav Junek
Úvahy o nadčlověku
Nietzscheho myšlenka, že člověk není konečným vývojovým článkem, ale pouze mostem k nadčlověku, je stále svěží v době, která se extrémně rychle vyvíjí, zatímco člověk stojí na místě.
Václav Junek
Svoboda těla, vězení ducha
V digitálním světě trávíme čím dál více času. Až by se dalo tvrdit, že pomalu pohlcuje našeho ducha. Nepůsobí na vás spolucestující v metru se zraky zabořenými do displayů chytrých telefonů jako těla bez duše?
Václav Junek
Proč si nerozumíme? Aneb něco málo k filozofii jazyka
„Nejdůležitější dnes je, aby člověk uměl napsat větu, která má začátek, prostředek a konec,“ řekl filozof Miroslav Petříček do mikrofonu Českého rozhlasu na otázku, jaké univerzální hodnoty se snaží vštěpovat svým potomkům.
Václav Junek
Stabilizovat společnost podle Číny?
Náš prezident se nechal před časem na jedné ze svých cest do Číny slyšet, že se tam chystá hledat inspiraci ke stabilizaci společnosti. Inspirativní není současný establishment, nýbrž to, jak Číňané myslí už skoro tři tisíciletí.
Václav Junek
Donald Trump jako fikční postava
Historik Timothy Snyder tvrdí, že USA se stále více přibližují východním nedemokraciím. Minimálně v tom, jakým způsobem se tam nakládá s fakty...
Václav Junek
Rodina je základ liberálního státu?
Nově zvolený předseda KDU-ČSL pan Výborný se obává o budoucnost institutu manželství – stěžejního korpusu fungující společnosti – a chce nyní začít dělat všechno proto, aby manželství nekončila. Jde to ale jinak než represemi?
Václav Junek
Sex jako komodita aneb Láska za časů digitálna
O tom, jak jsme na cestě k civilizovanosti začali ztrácet na své vlastní lidské přirozenosti...a o pohlavní lásce a jejích dnešních podobách.
Václav Junek
Hudba z jiného světa
Pár poznámek k hudbě, které už jsem chtěl hodně dlouho sepsat, ale jak známo, o tom se píše velmi složitě. Hudba totiž překračuje hranice našeho světa a o takových věcech by se podle Wittgensteina mělo raději mlčet.
Václav Junek
Digitální predestinace
Několik poznámek k našemu pobývání ve virtuálním světě a k tomu, jak nám tento svět sám deteminuje další bytí v něm.
Václav Junek
Labyrint konzumu a ráj srdce
Procházeje jedním nákupním centrem jsem se nedávno ocitl ve svízelné situaci – nemohl jsem najít cestu ven a musel jsem bloudit.
Václav Junek
Pohlreich, Babica a populární kultura
Pár poznámek k populární kultuře a k tomu, jak ji v knize Jak rozumět populární kultuře (2018) vymezuje John Fiske, a příklad z oblasti české televizní gastronomie.
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 582x