Svoboda těla, vězení ducha

24. 09. 2019 19:00:15
V digitálním světě trávíme čím dál více času. Až by se dalo tvrdit, že pomalu pohlcuje našeho ducha. Nepůsobí na vás spolucestující v metru se zraky zabořenými do displayů chytrých telefonů jako těla bez duše?

Světové dějiny jsou pokrokem v uvědomování si svobody,“ tvrdil německý filozof Hegel. Podle něj historie našeho pokolení putuje k tomu, že lidstvo ve své mysli projektuje představu svobody stále svobodnější a pak ji i realizuje. Ve své Filosofii dějin to demonstruje na přerodu od myšlení v antickém Řecku až po Velkou francouzskou revoluci. Tak mě napadlo, jak by Hegel se svým pojetím dějin uspěl dnes. Směřuje náš duch ke stále větší svobodě? Jestli ano, tak tomu současná doba digitalizace moc nenasvědčuje.

V 21. století máme svobodu, jakou jsme doposud nikdy nezakusili. Ale spíše svobodu těla než duše. Otroctví a nevolnictví už bylo formálně po celém světě zrušeno; digitální doba nám navíc umožňuje další do té doby nemyslitelné možnosti. Kromě toho, že mnozí z nás už kvůli práci ani nemusí opouštět domovy, jiným je dokonce umožněno pracovat z jakéhokoliv kouta světa. Mnozí ekonomové a vizionáři k tomu všemu předpovídají, že nevyhnutelná robotizace velké části z nás přinese úplné oproštění od práce.

Co se však týče našeho ducha, ten je nyní zotročován digitálním světem. Otroci na jižanských bavlníkových plantážích sice museli vykonávat náročnou práci, trávit život v nesvobodě a snášet ještě k tomu rány bičem, ale duševní prostor byl jenom jejich. Zato náš duch je každou chvíli přítomen ve světě, který vlastně neexistuje a který funguje docela jinak než ten náš. Lidé, se kterými se v něm potkáváme a směřujeme k nim své emoce, jsou jen deriváty skutečných osob. Valná většina z nás se do digitálního vězení uchyluje nedobrovolně z pouhého návyku; tuto nesvobodu si samozřejmě moc neuvědomujeme. Byť nás zrovna telefon nevyrušuje notifikacemi, i přesto nervózně rozsvěcíme jeho display nebo se alespoň úzkostlivě snažíme mít ho neustále po ruce.

Nejhorším je na tom samozřejmě prostředí sociálních médií. Jejich algoritmy kolem nás vytváří vězení, které se jako vězení vůbec netváří, protože je v něm dobře vlivem panující názorové totality, která nám lichotí. Nabízený obsah je v souladu s retrospektivou našeho pohybu v digitálním světě; utvrzuje nás v našich názorech a předsudkách a dává nám pocit, že tomu rozumíme nejlépe, protože s námi souhlasí i internet. Jsme schopni uvěřit i tomu, co není pravda, za předpokladu, že to konvenuje s našimi názory. Toto ale není způsob, jak by se mělo s informacemi pracovat v 21. století; tento způsob spěje k úpadku a nikoliv pokroku.

Tělo bez duše

Zpět k té robotizaci. Klíčové pro naši cenu na trhu práce v budoucnosti bude to, čím jsme od strojů nenahraditelní; tedy nikoliv v rozumném uvažování. Co jsme schopni logicky odvodit, vypočítat a namemorovat lze naučit i stroje. Na tom, co je rozumné a logické (2+2=4), bychom se měli shodnout všichni a naučí se to i stroj. Ten je schopný nás nahradit v nutnostech rozvažování, které má každý rozumně uvažující člověk, ale nikoliv v nahodilostech.

Stroj je nějak naprogramovaný a očekává se od něj, že nebude jednat nahodile – postrádá totiž lidský faktor, který by mnozí zaměstnavatelé nejraději eliminovali. Špatná nálada může náš pracovní výkon negativně ovlivnit, zatímco dobrá může mít vliv na to, že práci provedeme zase mnohem lépe; když nás práce baví, tak podle toho i vypadá ovoce naší snahy – robot se neptá, zda ho to baví, prostě to dělá, jak je naučený.

Rozumná řešení jsou taková řešení situací, na kterých se všichni shodneme. Co je rozumné, to nelze zpochybnit. To, čím se od robotů lišíme, je duše, víra, emoce a intuice. Když cestou domů volíme mezi kratší a delší cestou, tou kratší se nevydáme jen proto, že nám intuice říká, že bychom neměli; podobně neuzavřeme supervýhodný obchod, protože se nám nebude zdát člověk, který nám ho nabízí. To nejsou volby založené na rozumu, ale na intuici.

Je děsivé, že to, před čím varoval už Karel Čapek, je pro mnohé směrem, kam by se měla budoucnost ubírat – jako by se science fiction nestala pouhou zábavou pro únik z reality, nýbrž vzorem pro realitu budoucí. Máme obavy z budoucnosti (když za mnohé z nás budou pracovat roboti, čím se budeme živit?), ale zároveň se tyto obavy snažíme (nepřímo) naplnit, jako by to bylo nevyhnutelné. Máme strach z robotizace, ale vymýšlíme stále nové stroje pro usnadnění práce a zpříjemnění volného času. Pokrok je jistě důležitý a nezastavitelný, ale technická revoluce moderní doby – jejímž myšlenkovým rezultátem je i Hegelův pompézní filozofický systém – a především její vyústění v 2. světovou válku ukázaly, jakých hrůz je schopen chladný a odosobněný vědecký svět, kdy lidé začali přemýšlet pouze na základě rozumu a nikoliv emocí.

Musíme tedy rozvíjet to, v čem jsme jiní, v čem se lišíme, v čem jsme nenahraditelní a k tomu je třeba osvobodit svého ducha a mít otevřenou mysl; vytvořit z digitálního vězení nikoliv nástroj degenerace, ale pokroku. Tělo bez duše nás totiž řadí mezi roboty. Budoucnost proto vidím ve stavu, kdy duch dostane přednost před materií. Digitalizace a robotizace znamenají pokrok a společně s pokrokem by se měl vyvíjet i člověk, aby tomu, co sám stvořil, dovedl konkurovat.

Autor: Václav Junek | úterý 24.9.2019 19:00 | karma článku: 14.49 | přečteno: 345x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jiří Kačír

V USA je standard jen 10 dní dovolené ročně a ne každá firma nabízí volno o všech svátcích

V posledních letech jsem se několikrát zajímal o možnostech práce v USA. Na toto téma jsem četl řadu názorů a článků, realita pracovních podmínek v této zemi mi trochu vzala iluze.

29.3.2024 v 16:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 18.60 | Přečteno: 257 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 148 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 452

Hledám otázky, nikoliv odpovědi; pravda leží mimo nás. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...